Zátiší s Ananas, jablka, citron, lahev

Jiří Jilovský (1884 Královské Vinohrady - 1958 Praha) byl český malíř, grafik a scénograf.
Jilovský začal v roce 1900 studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jakuba Schikanedera, E. K. Lišky, učili jej ale také Jan Preisler a Felix Jenewein. V roce 1904 přestoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval do roku 1907 u Františka Thieleho. Po krátkém studijním pobytu v Mnichově se vrátil do Prahy, kde si v roce 1908 zařídil podkrovní ateliér v Haštalské ulici, který užíval až do konce 30. let.    V raném období své tvorby se projevil jako vynikající secesní stylista, velmi pečlivý a technicky zručný, schopný citlivě dokreslit atmosféru svých grafik drobným detailem i barevným laděním. Od roku 1904 se Jilovský věnoval také Ex libris a v různých grafických technikách jich vytvořil na 120 kusů.
Jilovský byl rovněž malířem a vytvářel i scénické návrhy, známé jsou jeho divadelní výpravy pro Nové německé divadlo v Praze. Maloval především portréty a krajiny, městské pohledy, žánrové scény, obrazy květinových zátiší i dekorativní kompozice. Dá se označit spolu s Aloisem Wiererem za poslední novoromantické malíře. Důležité bylo i jeho členství v pražské zednářské lóži Schlaraffie, řada prací, zejména    z počátku jeho tvorby, se zaobírá mytologií, pohádkou a symbolikou. V únoru roku 1917 měl první samostatnou výstavu v Rubešově salonu v Praze, později vystavoval v Ústí nad Labem, Brně, Linci, Vídni, Berlíně, Vratislavi, Hamburku, Mnichově, Drážďanech a St. Louis.
Jílovský se pohyboval převážně v pražské židovsko-německé společnosti, která téměř beze stopy zmizela v době holocaustu. V Osvětimi zahynuli jeho synové Hanuš a Arnošt i mnozí z jeho sourozenců a příbuzných. Jeho žena zázrakem přežila koncentrační tábor Ravensbrück, ale již v roce 1948 umírá na následky věznění. On sám přežil zásluhou toho, že ho z Osvětimi převezli do Sachsenhausenu, kde byl zaměstnán v padělatelské dílně (příběh byl zfilmován pod názvem Ďáblova dílna), která vyráběla padělky anglických liber. Po návratu z koncentračního tábora se snažil vrátit ke své práci. Stejně jako u řady dalších česko-německých autorů byl ale jeho ateliér za války zničen. Většina volných prací tak nenávratně zmizela. Od roku 1949 byl členem Spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze a krátce také členem nově založeného Svazu československých výtvarných umělců. Jiří Georg Jílovský umírá zapomenut v roce 1958.

Zastoupení ve sbírkách:
Židovské muzeum v Praze
Památník Terezín
Národní Galerie v Praze
Národní muzeum v Praze
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Muzeum hlavního města Prahy

Samostatné výstavy (poslední v r. 1927)
- 2005 Zapomenutý Jiří Jilovský, Galerie Roberta Guttmanna, Praha 1
- 2019 Jiří Georg Jílovský: Pražský romantik, Galerie Smečky, Praha, 4. 9. - 2.11. 2019